Od počátku do r. 1950

Lomec – Lomeček – Mariánské poutní místo je nepochybně místem, které potěší nejen oko, ale mnohem víc naplňuje ducha a duši. Krásná architektura by však nebyla ničím, kdyby v ní nepulzoval život. A Lomeček žije od samého počátku.
Po vysvěcení kostela, r. 1704, byly bohoslužby nepravidelné. Čas od času byla sloužena mše sv., zvláště, když s větším procesím přišel kněz.
Postupně přibývalo procesí i jednotlivých poutníků. Od roku 1709 jsou už bohoslužby pravidelné, na Lomec přichází stálý kněz. Od té doby mohla být v kostele přechovávána Nejsvětější svátost.
Na vydržování kněží založila nadaci paní Antonie Renata roz. Černínová, manželka hraběte Alberta Buquoye. Na památku Antonie Renaty a Alberta Buquoye je na stěnách svatostánku sdružen znak buquoyský s černínským.
Rok od roku přicházelo stále více procesí a poutníků, putujících ze všech stran. Podle několika málo dochovaných záznamů vidíme, jak mocnou posilou bývaly lomecké poutě a kolik lidí bylo vyslyšeno.

Nejen v dobách sucha, vojny, ohně, ale i v dalších pohromách a problémech přicházeli lidé prosit Pannu Marii o pomoc a děkovat za vyslyšení.
V roce 1784 za vlády Josefa II. byl vydán zákaz poutí a průvodů, které se směly konat jen někdy, např. o Božím Těle. Přesto lidé přicházeli samostatně, někteří i tajně ve skupinách v noci.
Stoleté jubileum, slavící se v roce 1801, přitáhlo na Lomec opět mnoho poutníků. Mnoho z nich přicházelo ke svátostem. Zpovědní prostory nestačily, proto v roce 1812 musela být postavena nová zpovědnice pod kazatelnou. Na výpomoc přicházeli kněží z blízkých farností, Netolic, Chelčic, Bílé Hůrky, Vodňan, Bavorova, Němčic.
Poutní kázání se konala česky a německy. Zástupům českých poutníků, které chrám nemohl pojmout, mluvil kněz pod lipami před farou na přenosném podium. Zvláště v letech 1831-1833, kdy cholera řádila po celé Evropě, přicházelo mnoho prosebníků.

V roce 1859 se usadil v Libějovicích kníže Adolf Schwarzenberk se svou chotí Idou roz. z Lichtensteinu. Ta až do své smrti roku 1920 byla velkou dobroditelkou kostela i fary. Oba byli pro své prakticky žité křesťanství velkým příkladem.
Za zmínku stojí i časté návštěvy na Lomečku spisovatele Julia Zeyera. Ten zdejší místo navštěvoval vždy při svém pobytu ve Vodňanech. Vzniklo zde i jeho dílo Mariánská zahrada. Cesta, kterou sem přicházel, od té doby nese název „Zeyerova stezka“. Dokonce tu chtěl být i pochován.
Ani mezi léty 1900 – 1948 se poutní život nezastavil. O poutníky se starali kněží místní i z okolních vesnic. Návštěva biskupa také nebyla vzácností. Bohoslužby se konaly většinou venku, protože účast byla opravdu veliká.
V r. 1909 se na Lomečku konaly lidové misie, které vedly kněží redemptoristé ze Svaté Hory. Byly posvěceny misijní kříže. Další misie byly v r. 1925, 1930, 1942. Duchovní správu přebírají redemptoristé z nedalekých Libějovic. Jubilejní rok 1929 zaznamenal Lomeček velkou účast po celý rok, zvláště o hlavní pouti.

Aktuality

Poutní místo Lomec

Kostel sv. Bartoloměje Praha

Prosba o modlitbu