Mezi léty 1950 – 1989

Od počátku komunistické totality do normalizace Lomeček nezaznamenal žádné výraznější změny. Různými příkazy či zákazy tehdejší vlády se místní duchovní správci nijak zvlášť nezabývali a kupodivu z toho nebyly žádné postihy.
V období normalizace začalo velice politicky přituhovat, poutě nebyly doporučované, i někteří lidé, bydlící blízko nějakého poutního místa, ochotně pomáhali politické moci tím, že posílali poutní autobusy i jednotlivce jiným směrem. Přesto vše byl Lomec hojně navštěvován poutníky i turisty z tuzemska i ze zahraničí.
Východní Němci se o Lomci dozvěděli od ředitele zvonařské dílny Apolda, která zhotovila v roce 1974 dva zvony pro Lomec – „Václava a Marii“.  V těchto letech dokonce ČSAD nesměla poskytovat dopravu na poutní místa, proto řidiči autobusů psali do cestovních dokladů jiná navštěvovaná místa (např. zámek Kratochvíle, Hluboká nad Vltavou). Přitom se jelo do Římova, Kájova nebo na Lomec. Poutní slavnosti se ještě mohly konat venku. V roce 1971 se na Lomeček stěhují první řádové sestry, které zde začaly s budováním nového kláštera. Z tohoto důvodu začal být Lomeček ostře sledován StB a vojenskou posádkou z Libějovic, umístěnou v bývalém zámku, kde sídlili redemptoristé. Sestry se nesměly účastnit bohoslužeb v kostele ani poutí.

V těchto letech byl znemožněn jakýkoliv svobodný náboženský projev na veřejnosti, byl vydán zákaz konání bohoslužeb mimo kostel. Většinu poutníků to ale neodradilo, chodili na poutě dále, i když často za velkých obětí. Museli jít kus cesty pěšky, protože ke kostelu byl zákaz vjezdu, na všech příjezdových cestách stáli příslušníci VB a StB. Zapisovali si SPZ přijíždějících vozidel. Poslední pouť konaná venku bylo Boží Tělo v roce 1973.

V r. 1979 se na Lomečku konalo biřmování téměž 80 zájemcům.
V červnu r. 1982 navštívil poutní místo i sestry Jeho Eminence njdp. Msgre Dr. František kardinál Tomášek, arcibiskup pražský, primas a metropolita český, který se vracel z Českých Budějovic, kde v katedrále uděloval svátost kněžství. V osmdesátých letech jsou veškeré duchovní akce v kostele. Kostel je však vždy plný poutníků.  Do roku 1989 je Lomec pod řádnou kontrolou – vojáky z Libějovic (armáda) i StB a církevním tajemníkem.
I když se v této době dělalo vše pro to, aby poutní místa osiřela, přesto na Lomečku bylo pořád živo. Kostel navštěvovali i před listopadem 1989 jak žáci základních škol, tak i studenti. O velké pouti roku 1988 bylo povoleno konečně sloužit bohoslužby venku. Ovšem za podmínek, že venkovní oltář musí být co nejmenší a po mši svaté se musí vše ihned sklidit.

Aktuality

Poutní místo Lomec

Kostel sv. Bartoloměje Praha

Prosba o modlitbu