„Návrat domů“, tak by se dal charakterizovat návrat Šedých sester do Prahy, do svého bývalého mateřince. Nebyly vítány, nebyly očekávány, ale pouta sester k tomuto místo byla opravdu veliká. První návštěvy do těchto kdysi promodlených prostor, nyní plných bolesti a lidské krutosti, se neobešly bez slz dojetí i vděčnosti, že je opět možné na mnohé navázat a to zlé odčiňovat. Šedé sestry už zde opět mají své nezastupitelné místo i poslání, které se snaží naplňovat dle svých možností a sil.
Již v samých začátcích nově vzniklé Kongregace Šedých sester (1856) se sestry stěhují do Bartolomějské ulice (1858). Nejprve do Konviktu a pak se sestrám podařilo postupem doby přikupovat staré sousední domy, které se propojily až do ulice Konviktské. Odtud sestry chodily pečovat o nemocné a opuštěné. S přibývajícím počtem sester mohly převzít službu ošetřovatelek i v nemocnicích.
Na Starém Městě uprostřed Bartolomějské ulice stojí zcela nenápadně až skrytě vzácná perla – kostel, po němž nese ulice název. Jeho historie je pohnutá a nejednou se zdálo, že jeho existence končí. Naštěstí tomu tak nebylo a není. Kostel sv. Bartoloměje po opětném navrácení Kongregaci Šedých sester znovu září svou krásou, slouží svému účelu a kdo ho navštíví, je okouzlen krásou.
© Copyright 2018 – Šedésestry. Všechny práva vyhrazena.
Vytvořil 