Interiér

Hrabě měl přání, aby uprostřed kostela stál hlavní oltář v podobě zmenšené napodobeniny Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Tohoto úkolu se skvěle zhostil řezbář Jan Wauscher z Lince. Oltář je celý vyřezávaný ze dřeva. Kolem něj se tyčí 4 mohutné sloupy zdobené korunami, révou a umělými hlavicemi. Ve vrcholu sloupů drží čtyři velcí andělé věnce ze zlaceného akantu. Na jejich konci je zavěšen osmiboký svatostánek v podobě lucerny. Do jeho horní zasklené části byla při svěcení chrámu uložena soška Panny Marie. Dolní část slouží k uchovávání Nejsvětější Svátosti. Čtyři andílci po stranách svatostánku radostně nesou trůn Boha a jeho Rodičky. Na podstavcích oltářních sloupů hledí okřídlené hlavy andělů.
Během jednoho roku byl hlavní oltář hotov. Pozlacen byl až za 5 let.
Dnes oceňují znalci tento oltář jednak pro jedinečnost myšlenky, jednak pro dokonalé zpracování. Je zde uplatněn starokřesťanský zvyk, totiž svatostánek zavěšený nad obětním stolem. Tento tzv. baldachýnový typ oltáře se v současnosti kromě Lomce a chrámu sv. Petra v Římě nachází i ve španělském městě Vittoria.

K památce rodiny Buquoyů byly později umístěny nad hlavní oltář ze čtyř stran erby: buquoyský, se třemi rovnými břevny v červeném poli a harrachovský, na němž jsou v červeném poli tři pštrosí pera. Znaky drží dva bájní ptáci – způli lvi, způli orli a jsou zakončeny korunkou.
V r. 1754 bylo na klenbě vymalováno osm freskových mariánských obrazů s německými nápisy. Tématicky patří vždy dva k sobě. Jeden znázorňuje tajemství ze života Panny Marie, druhý jednu invokaci z Loretánských litanií. Nápisy byly při generální opravě chrámu v r. 1936 přepsány česky. Dále byly zbudovány postranní oltáře. Levý freskový oltář znázorňuje sv. Kateřinu a sv. Barboru. Vpravo je sv. Vojtěch a sv. Václav. Zde je zároveň umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.

V oltářních kamenech jsou uloženy ostatky mučedníků: sv. Celestina, sv. Klementa a sv. Floriána.
Dne 5. 7. 1885, u příležitosti tisíciletého výročí úmrtí sv. Metoděje, byl levý postranní oltář obohacen o sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje.
R. 1906 je na křtitelnici pořízeno sousoší křtu Ježíše Krista. V r. 1909 je na postranní oltář sv. Jana Nepomuckého umístěna socha sv. Josefa.

O Božím Těle 18. června 1911 jsou slavnostně posvěceny sochy Božského Srdce Páně a Srdce Panny Marie. Nechali je pořídit bývalí zdejší farníci, kteří odešli za prací do Ameriky. Stesk po rodné zemi byl však velký. Jakmile ušetřili první peníze, poslali je domů s přáním, aby do kostela byly pořízeny tyto sochy. Jejich spojení s rodnou zemí tak nabylo tuto ušlechtilou podobu.
V dubnu 1920 pan Ladislav Kadlec, sklenář ve Vodňanech, daroval nová broušená skla k trůnu milostné sošky Panny Marie. Jako vojín v Albánii učinil slib, že po šťastném návratu domů daruje nová skla a osobně je zasadí, což také učinil.
V r. 1933 zhotovil pan Břetislav Kafka z Červeného Kostelce Tělo Pána Ježíše do Božího hrobu na postranním oltáři. V dalších letech zhotovil i sochu sv. Terezie z Lisieux.
R. 1944, v sobotu před lomeckou poutí, přivezl malíř Václav Müller z Trutnova velký obraz Panny Marie Lomecké. Tehdejší duchovní správci otcové redemptoristé jej dali pořídit proto, aby návštěvníci lépe poznali podobu milostné sošky, kterou je jinak pro malé rozměry těžko rozeznat.

Po II. světové válce vyřezal Vojtěch Kafka křížovou cestu. Původně měla být umístěna venku na cestě od kostela ke hřbitovu. Komunistický režim to však nedovolil, a proto našla své místo přímo v kostele, kde se velmi pěkně vyjímá. Tato křížová cesta má jednu zvláštnost. Postava Šimona Cyrenského bývá pouze na pátém zastavení. Na zdejší křížové cestě Šimon jde s Ježíšem po celou dobu, co nese kříž, tedy je znázorněn na pěti zastaveních. Od zastavení k zastavení je vidět, jak se jeho odpor ke kříži láme a ze Šimona se stává Ježíšův ochránce.

Aktuality

Poutní místo Lomec

Kostel sv. Bartoloměje Praha

Prosba o modlitbu