Duchovní správci

Prvním administrátorem Lomce se stal osobní kaplan paní hraběnky P. Václav Hohenberger. Bydlel na zámku v Libějovicích. Působil zde 1 rok. Jeho nástupce P. Zikmund Staněk také působí velmi krátce – 2 roky.
R. 1712 se stává na dalších 16 let duchovním správcem P. Václav Mach. Za něho začali kněží bydlet v loveckém zámečku naproti lomeckému kostelu. Na P. Macha máme v kostele památku dodnes. Starobylý obraz „Ex voto“ (na poděkování) znázorňuje událost, která se za jeho působení udála. P. Mach vlastnoručně píše: „Já, Václav Mach, nehodný sluha Panny Marie Lomecké, vyznávám: Když jmenovaného r. 1717, 26. listopadu, vracel jsem se z Krumlova vozem se dvěma koňmi, vozka na svahu se zvrhl, takže uvázl jsem v půli těla ve voze, hlavou ven. Splašené koně pádili tryskem, vlekouce mne hlavou přes trní a kamení. Nebylo by divu, kdybych byl tenkrát roztrhán na kusy. V té hrůze, nevím z jakého vnuknutí, vzal jsem své útočiště  k Marii Lomecké, úpěnlivě za pomoc volaje, a ejhle, v té chvíli vyskočil přední hřeb vůz dohromady držící, který předtím kočí nemohl vyraziti jinak leč s velkou námahou a ranami sekyry, – a já zůstal jsem ležeti bez nejmenšího úrazu na cestě v zadním díle vozu. Zatím koně s vojí a předními koly divoce běhali polem a zdálo se mi, že si nohy zpřelámou. Zůstali však pro ochranu Matky Boží bez pohromy a co více, jak na voze, tak na mých šatech nenašlo se ani malé trhliny, nebo jiné škody“.

Jako čtvrtý správce se zde usadil P. Ferdinand Starnbacher, který zde působil 12 let. Zemřel v 46 letech r. 1740 a jako jediný z lomeckých kněží je pochován v jižním prahu kostela – směrem k Netolicům, na místě, kde byl položen základní kámen svatyně. Je zde umístěna pamětní deska na tohoto kněze.

Četné církevní změny za panování Josefa II. zasáhly i Lomec. Hlavním

0 T

úkolem zdejšího kněze byla dosud služba poutníkům. Když došlo k násilnému omezení poutí, byla při kostele zřízena lokalie – místní duchovní správa. Stalo se tak r. 1786, rok po založení biskupství českobudějovického. Až dosud byl kněz závislý na farnosti chelčické. Vznikem filiálky byl chrám odtržen od Chelčic a zčásti se osamostatnil. Lomci tak byly nyní podřízeny tyto vesnice: Krtely, Velké a Malé Malovice, Nestánice a Černěves.
V r. 1801 koupil libějovický zámek knížecí rod Schwarzenberků. Tím i kostel na Lomci dostal nového patrona a situace kněží se zlepšila.
Důležitým mezníkem v dějinách Lomce je r. 1859. Po dlouhých a obtížných jednáních s císařskými úřady je konečně 1. března povýšena zdejší lokalie biskupem Jirsíkem na řádnou farnost. Do správy jsou jí svěřeny tyto obce: Lomec, Černěves, Malovice, Holečkov, Rábín, Malovičky, Nestánice, Petrův Dvůr a Obora.
Prvním farářem se stal P. Václav Peške.
V r. 1903 přichází na Lomec P. Vít Zeman, který jako první zde zemřelý farář je pochován na zdejším hřbitově.
Po něm přichází na Lomec Msgre Josef Leška, velký obnovitel chrámu. Jako lomecký farář zde působil dvakrát. Nejprve od r. 1907 do r. 1915, kdy zažádal o farnost chelčickou, po druhé se vrátil r. 1926 do r. 1939.
V r. 1923, když vstoupila v platnost pozemková reforma, ztratili Schwarzenberkové  i zámek v Libějovicích. Tím také skončilo pro Lomec období, kdy majitelem byla šlechta. Zámek pak zakoupila kongregace redemptoristů pro své řádové soukromé gymnázium.
Začátkem druhé světové války zde nastoupili duchovní správu otcové redemptoristé z Libějovic. Administrátorem byl jmenován P. Ignác Miklík, jemuž vypomáhali i P. Vítek a P. Dokoupil. V srpnu r. 1942 zabrali fašisté učiliště  v nedalekých Libějovicích, a všichni tři kněží se přestěhovali na Lomec. Sloužili ochotně poutníkům a pomáhali okolním kněžím v duchovní správě. Na podzim r. 1944 museli Lomec na rozkaz českobudějovického gestapa urychleně opustit. Důvody nejsou známy, snad prý kdesi na Moravě poskytl někdo z tamějších členů řádu útulek partyzánům. Vystřídal je P. Josef Kníže.
10. března 1946 přichází nový farář –  P. Antonín Mědílek z Hamru u Veselí nad Lužnicí. P. Antonín byl znám jako „vlasatý farář“. Na faru přišel se svojí maminkou, která zde zařídila malé hospodářství s proslulými kozami.

Za svého téměř 25 let dlouhého působení si dovedl získat srdce mnoha farníků i poutníků. Pozvolna se tak stával proslulou a živou legendou Lomce.
Začátkem ledna 1970 odchází na penzi a čtyři měsíce nato umírá. Je pochován spolu se svou maminkou a bratrem Josefem, také knězem, na zdejším hřbitově.
R. 1970 přichází na Lomec P. Josef Lávička, CSsR, který však po necelých dvou letech umírá. Krátce farnost administroval P. František Veselý z Vodňan.

1. března 1972 byl jmenován duchovním správcem farnosti P. Stanislav Brabec. Záhy se rovněž stává duchovním správcem Kongregace Šedých sester, které od r. 1971 na Lomec postupně přicházejí.
P. Brabec prožil 10 let ve vězení a 10 let těžké fyzické práce. Před zatčením byl sekretářem pana biskupa Hloucha, který ho o službu na Lomci požádal. Své úsilí a péči zde věnoval především mládeži. Znamenitě se také zasloužil     o obnovu kostela. Mnohem cennější je však to, co zasel do lidských srdcí. P. Brabec byl ovšem r. 1981 zbaven státního souhlasu k výkonu duchovní služby a duchovním správcem farnosti se stává  P. Jan Stejskal. P. Brabec od té chvíle působí jen jako duchovní správce sester. P. Stejskal po dvouletém působení na Lomci ve věku 61 let umírá a P. Brabec znovu získává státní souhlas. Bohužel pouze na krátkou dobu. 18. června 1983 umírá ve věku 69 let.
V letech 1983–87 zde působí P. Karel Kovář. V r. 1983 také přichází jako duchovní správce sester a zároveň výpomocný duchovní pro farnost P. Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS. Ten také zastává službu generálního superiora petrinů a v této hodnosti setrvá až do roku 1990.
V r. 1987 se stal lomeckým farářem P. František Hobizal z Bavorova. Otec František, jak ho zde všichni nazývali, patří neodmyslitelně k Lomci. Byl obětavým knězem, který viděl smysl života ve službě Bohu a těm, které mu Bůh svěřil. Velmi miloval zdejší místo a snažil se nabídnout všechny své dary a schopnosti k rozvoji Lomce. Byl to výborný kazatel, odvážný organizátor, laskavý a radostný křesťan, citlivý a vnímavý jako dítě. Asi proto si dovedl získat při poutních slavnostech a bohoslužbách všechny: od dítěte až po papežského nuncia. Vedle svého kněžského působení se věnoval i spisovatelské činnosti. 8. července 2001 P. František po krátké nemoci umírá. Je to v době kdy je dokončena výstavba poutního areálu, o který se velmi významně zasadil.

Duchovní správu sester vykonával od r. 1993 do r. 1999 P. Donát Bohumil Barták, OFMCap. Po jeho smrti se duchovním správcem sester stává P. Ing. Viktor Frýdl, působící zde po smrti P. Františka Hobizala na krátký čas i jako administrátor farnosti. Po něm nastupuje P. Josef Břicháček, redemptorista, působící dlouhá léta na poutním místě Svatá Hora u Příbrami. Na podzim 2003 odchází pro nemoc do kněžského domova ve Staré Boleslavi. Od r. 2004 do r. 2010 na Lomečku působí P. ThDr. Prokop Patrik Maturkanič, petrin. Od července 2010 do srpna 2014 do své duchovní správy Lomeček přebírá P. Miroslav Nikola, dojíždějící z nedalekého Bavorova. Dalším duchovním správcem byl P. Tomáš Hajda, který od září 2014 do června 2017 na Lomeček dojíždí z Vodňan. Od 1. července 2017 jako duchovní správce Lomečku nastoupil P. Josef Prokeš, též sídlící ve Vodňanech jako jeho předchůdce.

Kněží působící na Lomci

STÁLÍ KAPLANI: 
1. P. Václav Hohenberger 1709 – 1710
2. P. Zikmund Staněk 1710 – 1712
3. P. Václav Mach 1712 – 1728
4. P. Ferdinand Starnbacher 1728 – 1740
5. P. Václav Scheder 1740 – 1746
6. P. Karel Staidler 1746 – 1750
7. P. Filip Gerl 1750 – 1754
8. P. Jiří Hofkunst 1754 – 1759
9. P. Jiří Fürsteller 1759 – 1773
10. P. Tomáš Horažďovský 1773 – 1779
11. P. František Hufnagl 1779 – 1783

LOKALISTÉ:
12. P. Jan Czítek 1783 – 1794
13. P. František Schulbach 1795
14. P. Václav Bočaun 1795 – 1796

15. P. Jan Čarda 1796 – 1804
16. P. František Kalina 1804 – 1811
17. P. František Reymann 1811 – 1818
18. P. Ferdinand Leopold 1818 – 1823
19. P. Antonín Plánička 1823 – 1826
20. P. Augustin Akcent 1827 – 1838
21. P. Vojtěch Lešetický 1838
22. P. Josef Reindl 1838 – 1847
23. P. Bartoloměj Řeřicha 1848 – 1850
24. P. Ignác Gregora 1850 – 1857

FARÁŘI:
25. P. Václav Peške 1857 – 1865
26. P. Josef Fremund 1865 – 1872
27. P. Vojtěch Wolf 1872 – 1878
28. P. Václav Majer 1878 – 1885
29. P. Jakub Bufka 1885 – 1889
30. P. Matěj Pužej 1889 – 1894
31. P. František Petr 1894 – 1899
32. P. Theodor Zeman 1899 – 1903
33. P. Vít Zeman 1903 – 1907
34. P. Josef Leška 1907 – 1915
35. P. Josef Frejlach 1916 – 1924
36. P. František Hořejší 1924 – 1926
37. P. Josef Leška 1926 – 1939
38. P. Ignác Miklík 1939 – 1944
39. P. Josef Kníže 1945 – 1946
40. P. Antonín Mědílek 1946 – 1970
41. P. Josef Lávička 1970 – 1971
42. P. Stanislav Brabec 1972 – 1980
43. P. Jan Stejskal 1981 – 1983
44. P. Karel Kovář 1983 – 1987
45. P. František Hobizal 1987 –  2001
46. P. Viktor Frýdl 2001
47. P. Josef Břicháček 2001 – 2003

48. P. Patrik Maturkanič 2004  – 2010
49. P. Miroslav Nikola 2010 – 2014
50. P. Tomáš Hajda 2014 – 2017
51. P. Josef Prokeš 2017 –

Aktuality

Poutní místo Lomec

Kostel sv. Bartoloměje Praha

Prosba o modlitbu