Architektura

Vývoj budovy kostela

Tím nejdůležitějším středem zájmu, obdivu a důvodem vzniku tohoto místa je poutní kostel Jména Panny Marie. Jedná se o mimořádně vzácné dílo české barokní architektury.
Záměr vybudovat zde votivní kapli vyšel od hraběte Karla Filipa Buquoye(1636 – 1690). Chtěl splnit slib a stavbou vyjádřit svou vděčnost Panně Marii za záchranu života při ztroskotání na moři. V této kapli měla být umístěna milostná zázračná soška Panny Marie, která byla jejich rodinnou památkou. S realizací stavby ale nezačal, brzy umírá. Díla se ujal jeho syn a dědic Filip Emanuel (1674 – 1703), stal se tedy zakladatelem kostela, ale jeho dokončení a vysvěcení se také nedožil.
Základní kámen položil 1. května 1695 hrabě Filip Emanuel Buquoy. Posvětil jej novokněz P. Lukáš Pakosta.
Zanedlouho se začalo s přípravnými pracemi a samotnou stavbou. Avšak bylo nutné práce pozastavit, protože vznik lomeckého kostela neměl písemné schválení církevních úřadů. O toto povolení požádal hrabě Filip Emanuel až v březnu roku 1699. Příslušnou licenci konsistoř vydala 5. června 1699 s příkazem, aby byl položen a požehnán nový základní kámen. Tak se stalo 5. července téhož roku.
Poté mohla stavba pokračovat. Jako polír zde pracoval Jiří Hablesreuter, později stavbu vedl Matěj Tischler z Rožmberka. Tesařské práce zhotovil Martin Pichler z Frymburka, kamenické Jan Plánský. Dodnes otevřená je však osobnost architekta. V minulosti byl projekt často připisován J. Santinimu Aichlovi. To by však muselo jít o umělcovo velmi rané dílo. V současnosti se část odborníků více přiklání k možnosti, že architektem je sám hrabě Emanuel Buquoy.

Kostel byl dokončen roku 1702 a slavnostně posvěcen až 14. září 1704.
Stavba je zhotovena ve vrcholně barokním slohu. Kostel je proveden jako stavba soustředná. Půdorys je v základě čtyřúhelníkový, stěny jsou zčásti vypouklé, uvnitř pilastry – polosloupy rozčleněné. Je zaklenut kopulí, do níž se zařezávají lunety nad okny a výseče nad kouty. Svatyně má celkovou výšku 31 metrů.

Věž kostela má cibulovitou podobu a je podélně členěná. V úžlabinách jsou 4 jiné cibulovité věžičky, na každé z nich je nasazen štítek. Místo očekávaného křížku má podobu sluníčka. Sluníčka mají svéráznou výzdobu: z jedné strany obraz Panny Marie, z druhé erb buquoyský. Zakončení všech věží nese podobu lucerny. Hlavní věž je zakončena španělským křížem. Dokud okolní stromy kupoli nepřerostly, bývala viditelná z mnoha stran.
Vchody do kostela byly vybudovány ze všech 4 stran. Portály u nich jsou tesané z kamene a zakončené tympanonem (trojúhelníkovou stříškou). Čtyři vchody značí čtyři evangelisty.

Kolem roku 1720 byla ke vchodu na severní straně kostela přistavěna zákristie. Dostala podobu nízké kaple s jehlancovitou střechou a lucernou. Předtím zde byla pouze jakási předsíň, prkenné lešení, které se dalo posunovat ode dveří ke dveřím. Zákristie slouží zároveň i jako malá postranní loď. V roce 1735 je přistavěna rokoková kazatelna zdobená figurálními reliéfy. Její schody by zmenšily již tak malý prostor v kostele, proto je zbudována na jižní straně kostela malá věžička, v ní je schodiště na kazatelnu a na půdu. Současně byl postaven i kůr.
Generální opravy svatyně byly prováděny v letech 1798, 1846-1852, 1893, 1936, tehdy také byla střecha pokryta měděným plechem. Zatím poslední opravy se kostel dočkal v

Aktuality

Poutní místo Lomec

Kostel sv. Bartoloměje Praha

Prosba o modlitbu