Vztah k Bohu

„Od počátku byli v církvi muži a ženy, kteří se rozhodli zachováváním evangelijních rad následovat Krista svobodněji a napodobovat ho věrněji.“ (Perfectae caritatis 1). Tak z úřadků Božích vyrostla v církvi podivuhodná rozmanitost řeholních společenství. Jednou z největších je řeholní rodina františkánská.

sestry.jpg

 

Vztah k Bohu

Otec této rodiny, sv. František z Assisi, sám popisuje její vznik: „Pán dal mně, bratru Františkovi, abych takto začal dělat pokání: když jsem ještě vězel v hříších, zdálo se mi nesnesitelně hrozné, měl-li jsem se setkat s malomocnými. Proto sám Pán mě dovedl mezi ně a prokazoval jsem jim skutky milosrdenství. A když jsem od nich odcházel, pak to, co se mi zdálo hrozné, proměnilo se mi v radost pro duši i tělo. Potom jsem už dlouho neváhal a opustil jsem svět.“ (Odkaz 1)

„A když mi pak dal Pán na starost bratry, nikdo mi neukazoval, co mám dělat,ale sám Nejvyšší mi zjevil, že mám žít podle svatého evangelia. I dal jsem to napsat stručně a prostě a pan papež mi to potvrdil.“ (Odkaz 4).
To se stalo 16. 4. 1209. tak byl založen první řád.

Roku 1212 založil svatý František II. řád pro ženy, když přijal do řádu sv. Kláru. Zřídil pro ni a její sestry klášter u sv. Damiána v Assisi.

Třetí řád založil pro lidi žijící ve světě, aby i oni mohli žít podle evangelia, přitom se věnovat svému povolání, rodinnému životu a být tak účastni duchovních výhod, které všem členům poskytuje první a druhý řád.
Prostřednictvím všech tří řádů bratří a sester se má dále v církvi rozvíjet charisma, které Bůh dal Františkovi a přispívat k jejímu růstu a blahu.

Sestry zachovávají Řeholi a život bratří a sester Třetího regulovaného řádu sv. Františka, to je: zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista životem v poslušnosti, chudobě a čistotě. Ti, kdo podle příkladu sv. Františka následují Ježíše Krista, jsou povinni „činit víc a větší skutky“ a „zachovávat přikázání a rady našeho Pána Ježíše Krista. Mají také odpírat sami sobě, jak to každý slíbil Pánu.“ (Řehole I,1)

Podle příkladu serafínského Otce Františka a svých zakladatelek se sestry snaží tento ideál uskutečňovat životem následování Ježíše Krista v duchu serafínské milosrdné lásky. Konají skutky této lásky a tak pomáhají v úkolech duchovní služby. Tím plní své charitativní a apoštolské poslání.    Duch dokonalé lásky žije z vnitřní modlitby, projevuje se pravou chudobou, pokorou, prostotou a upřímnou nezištnou láskou ke všem.